úterý 9. října 2012

Začátek..




Každý někdy potřebuje popostrčit... U mě to už od malinka platí dvojnásob. Možná proto, že se snažím vždy dělat vše co nejvíc správně a pořádně a tak se pak opravdu nad vším rozmýšlím a zjišťuji, zda na to mé síly stačí :). Už jsem prostě taková a nejspíš se to nezmění. Proto by mě nikdy nenapadlo, že se někdy pustím do vlastního blogu. Život na venkově, v našem vysněném domečku, kolem kterého je stále dost práce, dvě dcerky 2 a 4 roky, čtyřnohý neposeda a všechny radosti a starosti s tím spojené..
Ale mám také štěstí v tom, že mi život  neustále posílá do cesty úžasné lidi! Vážně. Díky nim jsem zvládla, a nadále zvládám a zažívám věci, na které bych si jinak sama netroufla, je to rodina, přátelé, spřízněné duše, učitelé..
Úplně stejně jsem se teď dostala ke své snaze napsat první příspěvek a těšit se na to, jaké další třeba i díky blogu poznám. Je to pro mě taková jednosměrka, ze které už není úniku :).
Tady budu relaxovat a mít radost, když se ke mě občas přidáte;). Takže..


VÍTEJTE!


2 komentáře:

  1. Jsem moc ráda, že jste se na tu cestu bez návratu vrhla...Moc vám fandím a těším se na odběr. (Našla jsem vaši fotku pokoje na FB, okouzlila mě.) Sama jsem se o to taky pokusila,ale já naopak dělám všechno bez rozmyslu, takže jsem tam ještě nedala ani úvodní fotku...:) O to víc se budu těšit sem. Mějte se moc hezky a držím palce ať tady na e-one way cestě jste spokojená...a potkáte jen dobré. :) Dá

    OdpovědětVymazat
  2. Vítejte a děkuji moc za tak krásný komentář k mému úvodu :). I já Vám držím palce s Vaším blogem a budu se těšit, až přibude nejen ta fotka úvodní ;). Přeji Vám s potěšením to samé! Blogu zdar :), M.

    OdpovědětVymazat