středa 22. října 2014

Malý restart




Uběhly už dva roky od chvíle, kdy jsem začala psát svůj blog. Za tu dobu jsem měla možnost poznat - virtuálně, ale i osobně mnoho nových lidí, to, jakým způsobem mě mí čtenáři nejspíš vnímají a položit si i bezpočet otázek, zda má smysl pokračovat, zda jsem udělala tenkrát vůbec správné rozhodnutí a přehodnotit mnoho věcí. Tak to v životě i v blogerském světě chodí. Nastávají momenty, kdy můžete být zahnáni k činnostem i myšlenkám, které se vám ani nemusí líbit, pocítíte určitý tlak okolí a záleží jen na vás, zda a do jaké míry mu podlehnete. Chcete být trendy, hnát se po tom, po čem baží většina, snažit se o zvýšení počtu těch, které byste mohli zaujmout? V dnešní době možná denní chléb pro ty, kteří se snaží "udržet ve hře". A to myslím tak nějak všeobecně - nejen pro blog. Nebo se možná naprosto mýlím. Nevím. Stačí mi zajet si občas do města, kde jsem vyrůstala a byla s ním tedy víc jak dvě třetiny svého dosavadního života přirozeně sžitá. A teď - jsem vykolejená a prchám se stísněným pocitem do bezpečí domova - kde mám alespoň pocit, že okolní lidi trochu znám - ne jen jejich povrchovou image a že není každý dokonalý (a není nutno to tak ani okolí presentovat). Je to jen můj subjektivní pocit?? Těžko říct. Každopádně..každý si kráčíme tou cestou, kterou si vybereme, po svém ji zvládáme/zdoláváme a na které při všech překážkách hledáme i smysl života. Blog může čtenáře celkem slušně a jednoduše mystifikovat. Já si zrovna nedávno o tomto rozšířeném "nešvaru" četla na jednom svém téměř nejoblíbenějším zahraničním blogu. Jak smutné je pak vidět pokroucené vnímání vaší osoby a životní situace očima druhých, ale s tím se musí samozřejmě počítat. Je snad lepší se stáhnout? Hm, blog je jen jedním z mnoha střípků z pomyslného zrcadla, ve kterém vidíte svůj život, svoje nitro. Nemusí hned tedy nutně znamenat, že jste příliš marniví, nebo vám příliš záleží na kráse a povrchních záležitostech, když o nich píšete. Každému to, co ho baví a já musím nakonec zkonstatovat, že na blogování jsem zatím nezanevřela. Stále v něm vidím svůj prostor svobodného sebevyjádření, bez nastavených latěk nebo hranic. Dokud to není otrava, má to pro mě smysl. A jsem moc šťastná, že jsem v tomhle hektickém světě mohla narazit na tolik zářivých osobností, které si to po své cestě rázují ruku v ruce s poctivostí, radostí, vírou v to, co dělají. Asi moc slov pro dnešek :).


Poslední dny se necítím fyzicky dobře a tak jsem ráda, že mí marůdci už jsou zase celkem fit a mě zbývá víc prostoru postavit na nohy i sebe. V teple domova jsem měla chvilku na to si zase něco vytvořit. Čas utrhnout si v lese květiny. Má tabule sloužící obvykle k inspiraci je momentálně prázdná, smazaná. Ale cítím, že ne na dlouho. Nějaký malý restart u mne přeci jen proběhl a já snad brzy kolem sebe to prázdno vyplním. Jak jinak, než po svém :). Možná se bude líbit, možná ne...Ale děkuji všem, kteří nechávají mé pocity proniknout až k sobě a ke všemu na ně pozitivně reagují..ve mě to stále vyvolává úžas. Děkuji za důvěru, zpětnou vazbu, sounáležitost, čas, porozumění, obohacení, nová přátelství, zkušenosti, pomoc...Díky!













:), snad mě Šári neroztrhneš, ale pro mě to byl den, na jaký budu dlouho vzpomínat 
- už jen pro to založení blogu z mého pohledu stálo za to !;)

objetí
Martina





33 komentářů:

  1. Hmm moje pocity si vystihla dokonale z blogu mam niekedy zmiešane pocity práve preto ze cit pre krasno veľa ľudi vnima ako povrchnosť vzdy mi napadne Anna Wintour v dokumente o nej sama vravi ze ju rodina zaznava pretoze sa venuje takej povrchnej veci -mode tak neviem snazim sa drzat si odstup a tvoj prispevok mi dodal optimizmus a nielen ja sa v tom rypem... Pekne dni E

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eri, moc zdravím a děkuji, že jsi se vyjádřila. I já to tak cítím a mrzí mě - ani ne tak za sebe, jako za ostatní podobně naladěné - jak to u nás v ČR specielně funguje - proč brát věci pozitivně, že ? :P No jsem také ráda, že nejsem sama, možná spoustu věcí řeším zbytečně, ale to je vlastnost, které už se nejspíš nezbavím.
      Krásné podzimní dny, M.

      Vymazat
  2. Vidis, a ja tak filozoficky blog neberiem....je sice pravda, ze mam ho tak trochu inkognito-este stale nedokazem odtajnit seba...takze veliky obdiv k personalizovaniu blogu...si mlada, krasna....bude dobre
    Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, jak jsem napsala teď výše, jsem řešitelka obecná, a tak to budu mít v hlavě asi pořád...snad jsem tím moc lidí neotrávila. Blog vnímám, že každý si jej pojme po svém a to je na tom skvělé, můžeš si ho přizpůsobit svým pocitům a nelámat nic přes koleno. Díky a krásné dny, M.

      Vymazat
  3. Zpitomělá facebookem marně hledám ikonu "to se mi líbí" :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kačabo, já moc děkuji za komentář, díky kterému jsem se dostala k Tvému pohodovému a úžasnému blogu. Tvůj popis sebe samé mě ohromil, pobavil a pořád jsem musela jen přitakávat :). Umíš nádherně psát! Moc zdravím a přeji prima podzimní dny, M.

      Vymazat
    2. Děkuji moc...Postrčila jsi mě velmi výrazně k tomu, abych zase pokračovala :-))

      Vymazat
  4. Marti mám to podobně...restarty na svém blogu taky mám možná poslední dobou často :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, máš tak úžasný a inspirativní blog! Ihned ukládám a budu zvědavě nakukovat. Díky moc za komentář i Tvé restarty, a že jsi zatím vydržela. Byla by velká škoda, kdyby ne. M.

      Vymazat
  5. Ahoj Marti,
    napsala a vystihla jsi to přesně. Také čím dál častěji přemýšlím, jak ostatní vnímají, to že ukazují svůj domov...jak píšeš...povrchnost, marnivost nebo láska a koníček. Spousta lidí vnímá věci různým způsobem. Někteří známí to odsuzují a nechápou náš smysl pro detail, pro to věci ladit, přesouvat, mít kolem sebe hezky...mít radost z hezkých fotek, mít radost z pěkné vázy ( někdo má radost z krabičky cigaret).... je to stejné, jako já třeba nepochopím, že někdo dokáže denně vysedávat v hospodě u piva a doma čekají děti. Lidé jsou různí.
    Také přemýšlím, jestli to své soukromí neotvírám až moc...
    Ale....je tu to veliké ALE , je to koníček, radost, dobrý pocit, spousta dobrých lidí....to je to co dělá radost mi.
    Přeji Ti spoustu krásných a tvořivých múz, jsi velikou inspirací a jistě se mnou bude spousta blogerek souhlasit, v mých očích jsi normální máma dvou krásných holčiček, která má smysl pro detail, pro krásné věci a snaží se vykouzlit hezký a útulný domov .... lidé kteří Tě chtějí vidět, taková jaká jsi, si udělají obrázek i z mála....
    Mám Tvé činy ráda. Radka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Radko, moc díky, že jsi napsala - napsala jsi to úžasně a trefně. Asi kolem toho zůstane pořád dost podobných otázek i odpovědí, každý jsme holt jiný a tak to musíme i brát. Jen mě ty odlišnosti občas dost vyděsí. Díky za Tvůj pohled na mě, vážím si toho. Moc zdravím a přeji pořád stejnou radost z tvoření, které Ti jde teda fantasticky. Zase jsem nakukovala ;). Musím také napsat. Pa a krásný podzim, M.

      Vymazat
  6. Martino, Váš blog mám strašně ráda a každý den k Vám nakouknu jestli je nějaký nový příspěvek. Někdy si musím trochu počkat :-), ale vždycky vím, že bude na co se těšit (a ten čas těšení je nakonec, taky to hezké). Tím, že přispíváte občas, ale prostě smysluplně, promyšleně a ne za každou cenu, mi Váš blog vůbec nepřijde povrchní a hodně moc těžko by se mi s ním loučilo.
    A jak Vás tedy vnímám jako čtenářka? Někdy Vám trochu závidím :-), máte můj obdiv, ale hlavně díky Vám jsem konečně přišla na to jaký styl bydlení se mi líbí a díky Vám se k němu polehku přibližuji.
    Mějte se moc hezky. Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavlo, děkuji, opravdu moc si vážím toho, že jste se rozhodla mi k tomu napsat své. Nechtěla jsem své čtenáře nijak děsit, nebo zatěžovat, někdy snad by bylo dobré emocí ubrat, ale asi to jinak neumím. Mám velkou radost, když mi dá někdo jako teď Vy možnost si uvědomit, že jsem třeba mohla někoho správně naladit na zařizování svého prostoru. Přeji Vám nejen v tomto směru spokojenost a ještě jednou díky za komentář. M.

      Vymazat
  7. brnkla jsi na strunu, která ve mně už dlouho rezonuje...každé ráno začínám hrnkem kafe a projetím mých oblíbených blogů mezi které ses zařadila po přečtení článku v MB. o tom, že nejsi "marnivá a povrchní" jsi mě osobně přesvědčila svou láskou ke psům a rapperům :o) z některých "načančaných" blogů mám silný pocit, že se jejich pisatelky prezentují ne jaké jsou, ale jak by chtěly být vnímány svým okolím - to je děsná past...potom vlastně nežijí svůj vlastní život, ale spíš přemýšlejí stylem: copak já dám zítra na svůj blog, abych podpořila svoji skvělou image...martin němec z precedensu řekl, že se v něm sváří anarchista a perfekcionista - mám to taky tak, ale necítím v tom rozpor, spíš POZOR TEĎ CITUJI někoho chytřejšíího!!!: "dvojakost neboli dualita s celou škálou mezistavů mezi póly, které nejsou opakem, ale spíše dvěma směry z jednoho bodu, je základem Vesmíru, a proto člověk, tvůrce, který v sobě cítí tuto polárnost a multialitu, je tím nejvěrnějším nástrojem, médiem a projevem všech sil existence" - jako těžká filozofie, ale zároveň pravda pravdoucí! to, že máš ráda čistý a útulný domov (a ráda ho na blogu ukážeš druhým) ještě neznamená, že nemůžeš být duší pankáč...alespoň tak jsem mimo jiné pochopila tenhle tvůj příspěvek. jsem daleka toho rozdávat neyžádaná moudra, ale klidně piš blog dál, nedevalvuj ho snahou přiispívat každý den, když není co sděliit a zůstaň svá. pak to asi pro tebe zůstane radostí a ne břemenem...často vzpomínám na svou maminku, která už tu není, a která tak nějak přiirozeně dokázala vzít starou odloženou, ostatními odepsanou věc, obohatit jí o svojí kreativitu, vsadit do nového kontextu a používat přirozeně v běžném životě - to bych chtěla umět taky a ne to kupovat v trendy designových obchodech (při vší úctě k nim) a být pak in. prosím, odpusť, že jsem to vyvrhla zrovna na tvém blogu , ale prostě to ve mně bylo jako v koze a muselo to ven :o) přeju krásný podzim! s úctou eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, super, že jsi se vyjádřila zrovna tu - jsem ráda, že nad těmi věcmi tak nepřemýšlím sama...a s tím výrokem Martina Němce jsi mě dostala - protože v podobném duchu jsme se bavily v té době s kamarádkou...vždycky šíleně filozofujeme :D. Jen já nemám takový dar - vše krásně popsat, pojmenovat.. Za ostatní blogerky nemůžu mluvit, ani je soudit, vážím si, že jdou " s kůží na trh" a v podstatě nakukuji jen tam, kde je mi dobře - to je na rozdíl od běžného světa velkou výhodou.Vlastně jsem si tu ulevovala z rozhořčení ani tak ze světa bloggerského..Díky za přečtení, komentář i pochopení! Pohodové podzimní dny, Martina.

      Vymazat
  8. Milá Martino, předposlední komentář mi mluví z duše, i já k Vám nakukuji hodně často a vždy mám radost, když najdu nový příspěvek a fotečky, díky Vašim krásným fotkám a úžasnému vkusu a citu pro detail jsem zjistila, jak si chci zařídit prostor kolem sebe, děkuji za to. Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lenko, já si toho moc cením a snad jsem tímto příspěvkem moc neodradila. Jsem ráda, že jste našla svůj styl, cestu, kterou se dáte při utváření domova. Moc dobře si pamatuji, když jsem k tomu zjištění dospěla já - a stejným způsobem. Díky za milá slova a přeji krásný podzim, Martina.

      Vymazat
  9. Máte tu spousta dlouhých komentářů. Jen krátce - taky jsme odešli z města. ... a mám občas podobné pocity, jaké tady popisujete. V blovování určitě pokračujte. Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavle, díky , že jste napsal. No ano, mám mimo město alespoň pocit, že jsem před tím vším spěchem kolem víc "chráněná". O to hůř pak nesu výlet zpět do chaosu..Stárnu :).Posílám pozdravy a přeji hezké podzimní dny, Martina.

      Vymazat
  10. ahoj Marti,
    tohle bylo, je a bude asi pořád. Mohla bych se tu rozepsat, ale stejně to co bych tu napsala určitě sama víš. V dnešní době mi hodně vadí jedna věc a to, že lidé mají pocit, že se můžou a někdy i musí vyjádřit ke všemu co se děje kolem... bohužel občas i dost nevybíravým způsobem, dnes se tomu říká svoboda slova, demokracie. Já mám na tohle jiný názor a soudit druhého, pokud ho osobně a více neznám, mi prostě nenáleží. To co někdo může vnímat jako nádherný život, pohádku... ani zdaleka tak být nemusí. Prostě nikdo neví, jaký žiješ život (to myslím všeobecně, né na Tebe). Já jsem na tohle téma jednou narazila u Philie, a přiznám se, že mě to dost překvapilo. Jak je vidět takový lidé jsou prostě všude. Blog máš nádherný, skvělý vkus... navíc Tvoje příspěvky mají určitou přidanou hodnotu! Ha stejně jsem se rozepsala :D... hezký večer, objímám na dálku :-* paaa :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Radush, máš pravdu. Já se vždycky zakonzervuju v tom svém světě a pak si připadám pro dnešní svět nepoužitelná. Asi je to tím, že jako "generace X" "generaci Y" už nějak nezvládám a vlastně na tom nehodlám ani nic moc měnit. Jen mi to někdy hází klacky pod nohy...ale to jsem zas odbočila. Co se týká blogerek - přesně ten post Petry (Philie) jsem měla v hlavě, když jsem to psala.. No jsem ráda, že o tom snad můžeme někdy popovídat i u kávy ;), i já moc zdravím objímám - díky :-*. M.

      Vymazat
  11. Marti copak můžu, když Tě mám tak daleko??? :-D Občas mám taky v hlavě zmatek (říkám Ti,a by sis víc věřila a přitom jsem stejná) a někdy mám potřebu se vyjadřovat, obhajovat, soudit. Ale pak to přejde (jsem přeci tolik vděčná za to, že mi druzí nechávají ten můj prostor) a zase si říkám, že být sám sebou i ve virtuálním světě a udržovat si pohodu a dělat to, co mě baví je to nejdůležitější. A nabijí to mě i druhé, doufám ;-). Jo, teď je nějaké období restartu, taky to mám. Tak radši to objetí dnes a těším se na další krásné shledání :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A zapomněla jsem pochválit nádherné fotky, hned bych se u vás zachumlala ;-)

      Vymazat
    2. Šári, k tomu není co dodat. Třeba to někdy probereme, i když vlastně doufám, že budou zas lepší témata, jako minule ;). Mě Tvůj blog nabíjí, ale to asi sama víš :-*. Hlavně by to měla být ale radost pro nás samotné, tak to vidím taky. Posílám moc pozdravů a díky - chvilku si jsem si polštářů užila skoro jako princezna na hrášku :D, než poputují na pohovku. Pa a :*, M.

      Vymazat
  12. Martinko, takové pocity míváme občas všichni .... já blogy o bydlení a jejich blogerky vůbec nevnímám jako povrchní nebo marnotratné .... pro mě jsou to lidé milující svůj domov, lidé, s láskou k designu, lidé s jedním velkým koníčkem ..... domovem ...... Marki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marki, je to tak, jak píšeš. Moc zdravím a díky! M.

      Vymazat
  13. Marinko...občas ani nedýchám při čtení u Vás na blogu..jak dokážete vyjádřit co cítíte jak to či ono vnímáte. kouzlo blogů jsem objevila až díky Vám a moc za to děkuji a máte můj velký obdiv, že právě odhalujete své soukromí a ukážete nám ostatním kteří milujeme design, krásu domova .......to co je právě vám blízké ,pokud toto někdo nazívá marnivostí sám je marniví tím že se tím zabývá ŽIJ A NECH ŽÍT.
    DĚKUJI že mohu nahlížet do vašeho tak milého domova
    opatrujte se Blanka :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blanko, děkuji moc.Že to tak vnímáte je pro mě v dnešním světě někdy neuvěřitelné, ale sama tak vnímám ostatní, kteří mají snahu se ve svém sebevyjádření neomezovat a tak je pro mě velká radost, číst taková slova.
      Mějte krásný podzim, Martina.

      Vymazat
  14. Milá Martinko, Váš blog jsem "objevila" teprve nedávno, ale, že to tedy byl OBJEV! Využila jsem pár volných chvilek po večerech i během dne, jak jen to s dvěma malými rarášky doma šlo a přečetla jsem si Vás od začátku až sem... A je to ho tolik co bych chtěla napsat, ale mám pocit, že vše už bylo napsáno, tak snad jen "Děkuji, děkuji, že tu jste!" Já už mnohokrát přemýšlela nad svým blogem, ale po úvahách zda by to vůbec někdo četl jsem se začala zaobírat tím, zda bych vůbec chtěla, aby měl kdokoli
    možnost si číst... Proto si nesmírně cením všech blogerů, kteří jdou se svou kůží na trh a nechají nás náhlednout do svých domovů, myšlenek,... jsou inspirací,... A Vám přeji, ať se pro Vás blog nikdy (nebo alespň ještě dlouho ne!) nestane tou otravou, protože ono to fakt má smysl! Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky děkuji, že tu jste. Ačkoli jsem blog brala prvotně jako takový nástroj pro sebe samou, vážím si toho, že v něm nachází parťáka i někdo další. Díky za přání, sama jsem zvědavá, jak dlouho bude tu radost přinášet.. Krásné podzimní dny! Martina

      Vymazat
  15. Mila Martino, Vas blog sleduju uz docela dlouho, i kdyz nekomentuji. Ale ted to udelam ... mam Vase prispevky moc rada. Jsou velmi mile, inspirativni, s krasnymi fotkami. Rozhodne na me nepusobi povrchne nebo marnive. A proto jsem za ten Vas restart rada ;).
    Preji spokojene ctenare a hlavne mnoho dalsich prispevku (bez potreby restartovat ;)).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem vůbec nečekala takovou úžasnou odezvu...Opravdu díky, za pozvednutou náladu a zdvižený prst ,že nemám malovat čerty na zeď a věřit v lidskost zase trochu víc. Děkuji za přání a moc zdravím. Martina

      Vymazat
  16. Marti, nedokázala bych to lépe vyjádřit. Mluvíš mi z duše! Tvůj blog je nádherný, přináší spoustu inspirace a radosti. Jsem šťastná, že mohu alespoň trochu nahlížet do tvého nádherného domova ♥ Buď šťastná a věř si! Jsi nejlepší!!!

    OdpovědětVymazat